A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Mexiko

Mexiko, plným názvem Spojené státy mexické, španělsky Estados Unidos Mexicanos, je federativní republika na americkém kontinentě. Geopoliticky bývá řazena buď k Severní Americe nebo Střední Americe.
Spojené státy mexické jsou americká země. Na severu hraničí s USA a na jihu s Guatemalou a Belize. K Mexiku patří také několik ostrovů ležících na západě v Tichém oceánu, a na východě okolo pobřeží v Mexickém zálivu, či Karibském moři. Nejnižším bodem je proláklina nedaleko Mexicali .
Mexiko leží na západní polokouli, v jižní části Severní Ameriky. Na severu sousedí s USA. Hranici v délce 2597 km tvoří částečně řeka Rio Grande. Na jihu hraničí Mexiko s Guatemalou (962 km) a Belize (176 km).
Celková délka mexického pobřeží je 9219 km. Na západě je to tichomořské pobřeží, na východě atlantské pobřeží, část východního pobřeží oblévá Mexický záliv a část Karibské moře. Na jihu se při pobřeží táhne úzký Středoamerický příkop dosahující hloubek přes 6000 m. Rozloha mexického území je téměř 2 milióny kilometrů čtverečních, po Brazílii a Argentině je Mexiko třetí největší zemí Latinské Ameriky.
Mexické území se horopisně z největší části přimyká k severoamerické kordillerské soustavě, která na něm vytváří rozsáhlou vysočinu, jež se zdvihá postupně k jihu. Jejím jádrem je náhorní plošina „Mesa central“, kterou prostupují horské hřbety a kotliny. Mexická vysočina je při obou oceánech ohraničena horskými pásmy pohoří Sierra Madre Oriental a Sierra Madre Occidental. Na jihu se mexická vysočina nazývá Anahuácká vysočina a zvedá se do výše 2000 m. Nejdůležitější částí jsou dvě kotliny, v nichž je velká koncentrace obyvatelstva – Mexické a Tolucké údolí. Obě jsou velmi úrodné.
Na jihu Mexické vysočiny vystupuje významné pásmo s několika menšími pohořími, která tvoří jihomexické vulkanické pásmo Cordillera Neovolcánica. Nejvyššími horami jsou: Pico de Orizaba (nebo též Citlaltépetl) (5636 m), Popocatépetl (5452 m), Iztaccíhuatl (5280 m) a Colima (4340 m). Tato část území bývá postihována zemětřeseními tektonického původu. I sopky se často projevují.
Ještě jižněji leží pohoří Sierra Madre del Sur, které je ohraničeno na jihu Tichým oceánem, na východě Tehuantepeckou šíjí a na severu Neovulcanickým pohořím. Na východ od Tehuantepecké šíje se zvedá pohoří Sierra Madre de Chiapas, které přechází do Tabaské nížiny. Ta navazuje na rozsáhlou suchou a zkrasovělou vápencovou tabuli Yucatánského poloostrova.
Na severozápadě tvoří část Mexika Kalifornský poloostrov dlouhý 1250 km a Kalifornský záliv. Největší horou poloostrova je El Picacho del Diablo – 3095 m n. m. 500 km od pobřeží na západ leží vulkanické ostrovy Revillagigedo.
Mexiko má poměrně málo řek. Největší řekou je pohraniční Río Bravo del Norte, dlouhá 3023 km. Z přítoků, které přijímá, je významnější jen řeka Conchos. Několik větších řek je na atlantském pobřeží, které jsou bohatší na srážky. Nejdůležitější z nich je Panuco, která ústí do Mexického zálivu. Západní pobřeží má četné kratší řeky, které prudce spadají z pobřežních horských pásem, a mají proto značný energetický význam. Jsou to Yaqui, Fuerte, Río Grande de Santiago (800 km), která protéká největším mexickým jezerem Lago de Chapala (1 116 km²), a na severu řeka Balsas. Největšími řekami mexického jihu jsou Usumacinta (1000 km) a Grijalva (velké přehrady). Usumacinta tvoří část hranice s Guatemalou. Východní pobřeží Yucatánského poloostrova lemuje Mezoamerický korálový útes, druhý největší korálový útes na Zemi.
Úřední jazyk Mexika je španělština s totožnou gramatikou jako ve Španělsku. Latinskoamerické španělštiny ovšem mají svá specifika, kde mezi nejvýraznější patří nepoužívání 2.osoby množného čísla.
Mexická španělština má slovník obohacen o řadu slov převzatých z indiánských jazyků, kterých je v Mexiku celkem 62 viz [1]. Nejrozšířenější je aztéčtina - nahuatl, po ní pak májština, mixtéčtina a zapotečtina. Aztécký nahuatl, který se používá v hlavním městě a okolí je snadno rozeznatelný příponami -tl (známá sopka Popokatepetl).
Některá slova z aztéčtiny byla převzata i do češtiny, např. „šokolatl“, je u nás naše známá čokoláda, „chilli“ papričky se řeknou také tak, ovšem sousloví „tomatová“ omáčka (z aztéckého „tomatl“ pro rajče) již Češi používají méně častěji než Němci nebo Angličané.

Mnoho z vás jistě někdy zatoužilo po nějaké zaoceánské cestě. Přeletět velkou louži a stanout na území jiného kontinentu. Koneckonců proč ne. V tu chvíli se přímo nabízí otázka, kam že by se člověk měl vydat. V posledních letech se do nabídky cestovních kanceláří vloudilo několik destinací v Mexiku .

Mexiko je velká a různorodá země s barvitou kulturou . Nabízí zajímavé památky indiánských dob , ducha koloniálních měst a v neposlední řadě koupání v Karibiku či Tichém oceánu .

Pokud plánujete cestu za exotikou, málokdy se vám poštěstí najít mezi známými někoho, kdo už v té či oné zemi byl, aby vám poradil, jak to tam chodí a řídit se podle letáčků cestovních kanceláří také není ideální, přeci jen kanceláře chtějí prodat zájezd, a proto o všem hovoří v superlativech.

Klikací mapa Mexika

Mexico city Taxco Acapulco Sian Ka\'an Tulum Chichen Itzá Uxmal Edzna Isla del Cozumel Cancún Teotihuacán Mayská riviéra

"Pro" cesty do Mexika

- Pokud se chcete podívat řekněme do Karibiku a zároveň máte rádi památky, je Mexiko úžasná země. Musíte sice počítat s většími vzdálenostmi, nicméně všude se při dobré vůli dá dostat.
- Koupání v moři je fantastické, moře je teplé, ale osvěžující. Ráz krajiny v Mexiku je úplně jiný než u nás, přeci jen už jsou to tropy se vším všudy, takže bohužel i s protivnou vlhkostí.
- Pokud rádi poznáváte nové kultury, je jen málo zemí vhodnějších než Mexiko. Je to koneckonců teprve pět století co Hernán Cortéz začal kolonizovat mexické území. Můžeme tak spatřit barvitou směs indiánské, evropské a americké kultury. Ač byla kolonizace k místním obyvatelům docela krutá, zachovali si do dnešních dob svoji národní identitu, a tak stále potkáváme indiány v jejich typických oblecích. - Důležitou roli dodnes hrají mýty a legendy prastarých kultů, které se mísí s přivezeným křesťanstvím.
- Mexiko zkrátka slibuje nevšední zážitky na všech frontách.

"Proti" cesty do Mexika

- Víte-li, že špatně snášíte delší cesty s hloupými přestupy na letištích, Mexiko nebude to pravé. Přímé linky do hlavních letovisek jsou něco naprosto výjimečného. Člověk by měl počítat s alespoň jedním přestupem, a to nejčastěji na letišti v Mexiko City. Přestup a následné čekání na některou vnitrostátní linku docela unaví. - Samotný let trvá osm až deset hodin, přičemž musíte počítat s tím, že tento čas strávíte v ne zrovna pohodlném sedadle v letadle. - Pokud špatně snášíte vlhkost, Mexiku se též vyhněte. - Také máte-li chatrnější zdraví, může nastat nějaký ten problém, jmenujme třeba riziko nakažení malárií na jihu Mexika, popřípadě nepříjemné zdravotní potíže spojené se zažíváním.
- A především pro ženy a dívky, chcete-li se opalovat nahoře bez a užít si trochu odvázaného dovolenkového dobrodružství, do Mexika nejezděte. Je to silně katolická země a opalování byť jen bez horního dílu plavek je nepřípustné, nudistické pláže jsou tabu.

Poslední editace textu: 17.7.2014 8:13
REKLAMA


Diskuze

další diskuze

Cestopisy

další cestopisy